|
|
Rhetoric of US Foreign Environmental Policy: Case Study of the Paris Agreement
Štěpařová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Pařížská dohoda představuje přelomovou mezinárodní dohodu o ochraně životním prostředí, které byla věnována rozsáhlá politická, novinářská a akademická pozornost, a Spojené státy americké hrály v procesu vyjednávání klíčovou roli. Tato práce předkládá ucelený přehled faktorů, které mohou ovlivnit přístup USA k mezinárodní environmentální politice, a zaměřuje se na podrobnou analýzu rétoriky amerických federálních politických elit k tématu Pařížské dohody, přičemž srovnává dvě časová období - druhé funkční období presidenta Baracka Obamy, a období administrativy Donalda Trumpa. Analýza prokazuje silné propojení politické ideologie se stranickou příslušností a významný vliv vysoce polarizovaného systému dvou politických stran na environmentální rétoriku USA. S použitím Putnamovy teorie two-level game však případová studie také ukazuje, že i demokratičtí politici přistupovali v určitých případech k otázce Pařížské dohody pragmaticky v tématech jako jsou americká ekonomika, hospodářský růst nebo vedoucí postavení USA v mezinárodní politice. Tato práce představuje rétorické přístupy, v nichž se stranická a ideologická polarizace odráží v tom, jak jsou témata související s Pařížskou dohodou rámována a prezentována, nikoliv jaká témata jsou vybrána a rétoricky pokryta, protože bez ohledu na to, zda jde o...
|
|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
Snahy o federální reformu americké policie během vlády Baracka Obamy a Donalda Trumpa
Kraus, Daniel ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Policejní práce je ve Spojených státech velmi kontroverzním tématem. Kritici tvrdí, že policisté pravidelně zneužívají své pravomoci a beztrestně tyranizují občany, zejména Afroameričany. Lidé opačného názoru se domnívají, že zprávy o policejní brutalitě jsou přehnané a že obvinění z rozšířeného rasismu v amerických policejních složkách jsou jednoduše neopodstatněná. Světu se po smrti neozbrojeného Afroameričana George Floyda v roce 2020 částečně ukázalo, - společností. Během nepokojů byl prezident Donald Trump často předchůdcem Barackem Obamou, který čelil podobné situaci v roce 2014 důsledku toho vydal několik rozsáhlých policejních reforem. Trump nakonec rovněž nucen přistoupit k policejní reformě. Ve stejnou dobu připravovali demokratičtí senátoři komplexnější a legislativně silnější návrh policejního zákona. Tato práce se zabývá těmito policie. Jeho cílem je analyzovat všechny federální policejní reformy, k nimž došlo během funkčních období těchto dvou prezidentů. Sekundárním cílem této práce je prostřednictvím této analýzy vyobrazit rozdíly v přístupech obou prezidentů.
|
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
The Anglo-American "Special Relationship" in the Period of Gordon Brown's Government: the Case Study of Finding Solutions to Financial Crisis
Bábiková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Centrálnou témou bakalárskej práce je fenoménom "zvláštnych vzťahov" medzi Veľkou Britániou a Spojenými štátmi americkými. "Zvláštne vzťahy", ktoré sa najčastejšie spomínajú v oblasti bezpečnostnej a vojenskej spolupráce, sú tak v práci aplikované predovšetkým na oblasť ekonomickej diplomacie v období riešenia svetovej finančnej krízy. Práca si v prvom rade určila, či je možné z hľadiska ekonomiky hovoriť o britsko-amerických "zvláštnych vzťahoch". Po tomto určení pristúpila k hodnoteniu toho, do akej miery zasiahli a ovplyvnili britsko-americké "zvláštne vzťahy" riešenie finančnej krízy, ktorá vypukla v roku 2008. Za najdemonštratívnejšie ukážky použila práca príklady ekonomickej diplomacie pred a počas summitov lídrov krajín G20. Práca je zameraná na funkčné obdobie britského premiéra Browna. Okrem vysvetlenia samotného riešenia krízy poskytuje aj čiastočný prehľad hlavných udalostí, ktoré sa počas jeho vlády odohrali a ovplyvnili vývoj "zvláštnych vzťahov". Väčšina práce sa avšak sústredí predovšetkým na úlohu Browna a britsko-americkej diplomacie pri riešení finančnej krízy.
|
|
|
Bílý dům uvádí: mediální obraz Baracka Obamy
Seidlová, Kristýna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Diplomová práce Bílý dům uvádí: Mediální obraz Baracka Obamy se zabývá mediální prezentací prezidenta USA, Baracka Obamy, prostřednictvím oficiálního mediálního kanálu Bílého domu. V rámci kvalitativní sémiotické analýzy obsahu je zde zkoumáno pět záznamů projevů prezidenta Obamy, a to se zaměřením na jazykové, vizuální i auditivní znakové kódy. Samotné analýze předchází výklad odborných termínů, které se týkají převážně reprezentace reality. Na jejich základě je potom analýza pojata jako výčet různých způsobů dosažení mediální konstrukce reality, na níž má podíl jak sám prezident, tak Kancelář Bílého domu pro komunikaci, která má obsah zmíněného kanálu na starost. Pro rozšíření kontextu jsou zahrnuty i všeobecné informace o fungování mediální komunikace prezidenta USA. Cílem práce je tedy výklad jednotlivých komunikačních prvků nabídnutých kanálem Bílého domu a analýza jejich symbolického významu za účelem vykreslení procesu vzniku specifického mediálního obrazu prezidenta. Důležitý je pak také přístup k analyzovanému obsahu z pohledu interkulturní komunikace. Je totiž potřeba vzít v potaz, že je tento obsah vytvořen v americké kultuře a analyzován v české.
|
|
|
US Strategic communication towards Islamic state
Truchlá, Jana ; Beneš, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Hlavnou témou mojej bakalárskej práce je ukážka kľúčovej role budovania "public image" a uplatňovania strategickej komunikácie voči Islamskému štátu zo strany súčasného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho predchodcu v úrade Baracka Obamu. V teoretickej časti práce stručne popíšem najnebezpečnejšiu teroristickú organizáciu modernej doby - Islamský štát ako agresora a hrozbu Západného sveta, v antagonizme s protektívnou politikou USA, ako aktéra na čele Globálnej protiteroristickej koalície. V tejto časti sa primárne pokúsim načrtnúť hlavný koncept strategickej komunikácie, ako takej, jej formy a rozdiely v pojmoch strategická komunikácia a propaganda. Praktické jadro práce je venované analýze spôsobov formulovania strategickej komunikácie jej priamymi aktérmi s cieľom informovať relevantné publikum, a teda verejnosť Spojených štátov o jednotlivých krokoch počas vojny proti IS. Konkrétne sa zameriam na oficiálnu strategickú komunikáciu prezidentov Obamu a Trumpa na príklade rozboru vybraných tlačových besied. V rámci digitálnych médií sa zameriam na sociálnu sieť Twitter a fenomén tzv. Twitterovej diplomacie. Kľúčovým prvkom práce je popísanie stanovených priorít strategickej komunikácie v časovom období dvoch posledných prezidentov USA. Špecifický časový rámec súvisiaci s aktom zmeny na...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Barack Obama a Blízký východ
Černý, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a Blízký východ zkoumá americkou zahraniční politi-ku vůči regionu Blízkého východu, konkrétně Iráku, Íránu a Izraeli. Po dvou prezi-dentských obdobích George W. Bushe přichází s prezidentem Obamou nová politika a Blízký východ v ní stále hraje důležitou roli. Bakalářská práce odpovídá na tři zá-kladní otázky - jakou politiku chtěl Barack Obama na Blízkém východě praktikovat, v jakých aspektech se lišila od politiky jeho předchůdce, a konečně jestli praktické kroky Obamovy administrativy v prvních letech odpovídají předvolebním slibům. Závazky jsou vybrány především z projevů a článků samotného prezidentského kan-didáta a také z doporučení jeho blízkých poradců. V každé části práce jsou dále shrnu-ty hlavní rozdíly mezi politikou republikánského prezidenta George Bushe a sliby demokratického kandidáta. Následuje shrnutí zahraniční politiky Obamovy adminis-trativy v regionu během prvních několika let a zhodnocení, zda se mu podařilo závaz-ky stanovené ještě před zvolením naplnit.
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
host ::
RSS.